Přírodní zubní kartáček

Přírodní zubní kartáček je větev na čištění zubů. Jedná se o prastarou a přírodní alternativu k modernímu kartáčku na zuby. Má dlouhou historii a spoustu léčivých přínosů. Údajně byl kartáček používán již před více než 7000 lety. Tyto přírodní kartáčky se vyskytují po celém světě a v každé zemi a kultuře jim říkají jinak. Nejznámějšími názvy v arabských zemích je siwak, miswak, meswak nebo arak. V Africe je to peelu nebo pilu, v Indii pak jhak a kayu sugi v Malajsii. Zubní kartáček je vytvořený z větviček nebo kořenů stromu Salvadory perské (Salvadora Persica, taktéž známá jako Arak) a jedná se tak o 100% přírodní volbu. Strom roste přirozeně na savanách a v polopoušti a je nesmírně efektivní při přijímání a uchovávání živin a blahodárných látek, které potřebuje ke svému dlouhodobému přežití. Tyto látky pak větvičky či kořeny obsahují a vy je můžete využít ve svůj prospěch. Samostatné balení obsahuje kartáček balený vakuově nejpozději 48 hodin po sklizni.   Proč je kartáček tak skvělý zdokumentované studie prokazují lepší komparativní výsledky při dlouhodobém používání kartáčku ze stromu Salvadory perské oproti běžnému čištění zubů pouze kartáčkem s pastou, má vynikající čistící a leštící účinky na zuby, posiluje dásně, obsahuje antibakteriální a antimikrobiální látky, působí proti tvorbě plaku, zánětům a krvácení dásní, přirozeně vám bělí zuby, potlačuje nepříjemný zápach z úst, z laboratorních testů vyplývá vysoký obsah blahodárných látek pro zdravý chrup - jako jsou fluorid (v přiměřeném množství), vápník, chloridy, síra, uhličitan sodný, fosfor, vitamin C, kyselina salicylová, kyselinu tříselnou, saponiny a flavonoidy, zabraňuje usazování zubního kamene a podporuje tvorbu slin pro dobré trávení.   Má dlouhou historii Přírodní zubní kartáček je používán od pradávna - některé zdroje uvádí až 7000 let. Je znám zejména v zemích blízkého východu, severovýchodní Afriky a západní až jihovýchodní Asie.   Jak ho používat Na povrchu kartáčku je měkká, jedlá vrstva, jež se dá oloupat nebo seříznout. Pod ní je dřeň floémových pletiv, které se přirozeně roztřepí tak, že jednotlivé xylémy simulují štětiny zubního kartáčku. po vyjmutí z plastového obalu vhodné kartáček omýt vodou, z užší strany tyčinky odstraňte vrchní kůru asi v šířce vašeho malíčku (2 – 4 mm), kůru můžete jemně odkousat, pomalu a jemně prožvýkejte vlákna (xylémy), nejlépe na stoličkách, až se z nich stane štěteček, zároveň dbejte na to, abyste pořádně promísili sliny s vyplavující silicí kartáčku - to zaruční zahubení bakterií v celých ústech, zuby si pak vyčistěte běžným způsobem ze všech stran a moc při tom netlačte, nezapomeňte ani na jazyk, poté kartáček znovu omyjte vodou a vložte do pouzdra, použitým koncem k otvoru.   Čištění a žvýkání doporučujeme provádět několikrát denně. Po několika dnech roztřepená vlákna ztratí chuť a tak je odřízněte a celý proces opakujte. Pokud kartáček nepoužíváte na každodenní bázi, zabalte čistící konec do papírového ubrousku. Pokud by tyčinka příliš vyschla, tak ji přes noc namočte ve sklenici s vodou. Kartáček neponechávejte v blízkosti toalety či vodovodních odpadů. Absorbuje totiž vlhkost a pachy.   Jak dlouho kartáček vydrží? Životnost kartáčku je průměrně jeden měsíc (po jeho rozbalení z plastového obalu). Neotevřený kartáček vydrží 1 rok, pokud je uchován ve tmě a zároveň do teploty 25 stupňů celsia.   Desítky kilo odpadu jen z kartáčků Jeden člověk za život spotřebuje mnoho set zubních kartáčků a vytvoří tak až několik desítek kilogramů plastového odpadu. V Česku se recykluje jen něco přes 60 % plastového odpadu, zbytek končí na skládkách či ve spalovnách. Jen Praha je tak schopná za rok vyprodukovat několik desítek tun nerecyklovaného plastového odpadu pouze ze zubních kartáčků. Proto doporučujeme používat rozložitelné kartáčky z obnovitelných zdrojů - namísto plastu z ropy.