Skořice celá 80 g

Skořice celá balení obsah cena cena za 100 g malý sáček 20 g 35 Kč 175,0 Kč malá kořenka 20 g 55 Kč 275,0 Kč krabička 80 g 75 Kč 83,3 Kč velký sáček  200 g 250 Kč 125,0 Kč velká kořenka 200 g 290 Kč 145,0 Kč kilogram 1000 g 530 Kč 53.0 Kč Celá skořice se používá do svařeného vína, punče, čajů, případně na nakládání ovoce a zeleniny. Je také oblíbená jako dekorace nebo jako součást vonných směsí (pot pourri). Jiné názvy: skořice indonéská Anglický název: cinnamon, cassia Latinské jméno: Cinnamomum burmannii Používaná část rostliny: kůra Chuť a vůně: velmi aromatická, nasládlá Zeměpisný původ: Indonésie Použití skořice v kuchyni Když se řekne skořice, většina lidí si představí jablečný závin, jablkové koláče, perníky a samozřejmě vánoční cukroví. Představa skořice na kuřecím mase nebo s rybou je pro středoevropany velice zvláštní. To v zemích, odkud skořice pochází (Jihovýchodní Asie), ji dokážou přidat do nejširší palety jídel. Například indická směs Garam másala obsahující skořici se přidává do luštěnin, zeleninových omáček nebo ke kuřecímu masu. Jihočínská směs pěti vůní, která obsahuje kromě skořice také sečuánský pepř, badyán, fenykl a hřebíček, se používá na kuřecí nebo kachní maso. V Indonésii a Thajsku je často součástí ostrých karí past, bez kterých by zdejší kuchaři nemohli existovat. Historie skořice Skořici zná lidstvo skoro 4000 let, ale ještě poměrně nedávno (ve 14. století) získávali skořici domorodci z divoce rostoucích stromů v pralese. Potom ale přišli Evropané a začali vysazovat první plantáže skořicovníků. Skořice je vlastně kůra sloupnutá převážně z tříletých větviček, které jsou zbaveny všech postraních větévek a listů. Dále je kůra zbavena hořké vnější vrstvy a zbytků vnitřního lýka. Pak jsou pásy kůry sušeny na přímém slunci, kde získávají svoji typicky hnědočervenou barvu a hlavně se kroutí do úhledných roliček. Po usušení se třídí podle barvy a tloušťky a je nařezána na exportní délku 8 – 100 cm. Nesouměrné kousky a zlomky se prodávají zvlášť na semletí. K tomu ale odchází již většinou v Evropě, stejně jako u jiného koření. Pěstování a zpracování skořice Přestože botanici znají více než 150 druhů skořicovníku, pro potravinářské účely se používají tři. Skořicovník pravý nebo cejlonský, Skořicovník burmanův nebo indonéský a Skořicovník čínský. Za nejkvalitnější je považována skořice cejlonská, má největší obsah vonných silic a má jemnou chuť i vůni a tvoří krásné pravidelné svitky. Do Evropy se dlouho dovážela jen tato cejlonská skořice, kterou ale v poslední době začíná nahrazovat skořice indonéská. Rozdíl mezi těmito skořicemi poznají pouze uznávaní odborníci, ale nižší cenu této skořice ocení všichni. Poslední jmenovaná skořice čínská se také nazývá kasia (nebo cassia). Nemá takovou uhlazenou chuť jako cejlonská a netvoří pravidelné svitky. Nejčastěji ji můžeme najít v asijských kořenících směsích nebo v mleté formě. Sáčky Sáčky se zipem umožňující opakované vzduchotěsné uzavření. Jsou vyrobené z třívrstvého materiálu podobné konstrukce jako nápojové kartony a zaručují zachování kvality po celou dobu minimální trvanlivosti. Kořenky Kořenky jsou vyrobeny z kvalitního plastu (PET) vyvinutého speciálně pro uskladnění koření (dokáže pohltit 90% UV záření). PET je moderní materiál, který v čím dál větší míře nahrazuje tradiční sklo. Oproti sklu má značné výhody: je nerozbitný, lehčí, levnější a přitom si zachovává důležité vlastnosti jako chemická netečnost, krystalická čistota a neprodyšnost.