Aktualizace III/3 / 2022 - Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanostiZákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečeníZákon o zaměstnanostiZákon o sociálních službách Snížit pojistné se navrhuje i u skupiny osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. U této skupiny osob je třeba podpořit jejich zaměstnávání obecně. Klade se důraz na to, aby zejména absolventi středních škol a odborných učilišť, co nejdříve po absolvování studia, vstupovali na trh práce a získávali odborné a praktické zkušenosti, zároveň je žádoucí podpořit získávání praktických dovedností pro trh práce již v průběhu studia a podpořit soulad výkonu práce a studia. Sleva na pojistném bude náležet za jednoho konkrétního zaměstnance vždy jen u jednoho uzavřeného zkráceného úvazku (u jednoho zaměstnání) a jen jednomu zaměstnavateli. Navrhuje se vyloučit souběh poskytování slevy na pojistném za více zkrácených úvazků uzavřených s jedním zaměstnancem. Nepovažuje se za účelné poskytovat slevu na pojistném za více zkrácených úvazků uzavřených s jedním zaměstnancem, ať již u jednoho zaměstnavatele nebo u více. Snížené pojistné zaměstnavatel bude odvádět z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců splňujících podmínky uvedené výše s tím, že u zaměstnanců s vyměřovacím základem nad 1,5násobek průměrné mzdy (počítáno ze všech zaměstnání u jednoho zaměstnavatele) nárok zaměstnavateli na sníženou sazbu pojistného nevzniká. Zaměstnavateli nevznikne nárok na slevu na pojistném ani v případech, kdy u zaměstnance dojde k překročení stanoveného rozsahu 8–30 hodin týdně, k překročení stanovené průměrné hodinové sazby, či k překročení limitu 138 hodin za kalendářní měsíc. Všechny tato kritéria budou zkoumána dohromady v rámci všech zaměstnání konkrétního zaměstnance u jednoho zaměstnavatele. Předkládané opatření je součástí sady úprav, jejichž cílem je motivovat výše uvedené skupiny osob k vyšší zaměstnanosti, čímž by se zvýšily příjmy jejich domácností i státu. Mezi tyto úpravy patří návrhy legislativní (legislativní úpravy spojené například s work life balance směrnicí) i nelegislativní povahy (zvýšená podpora dětských skupin).